Na školní léta vzpomínám rád hlavně kvůli lidem, které jsem tam poznal. Se spoustou spolužáků jsme dodnes v kontaktu a člověk si z té doby neodnesl jen vzdělání, ale hlavně spoustu zážitků a přátelství.
Studoval jsem strojírenský obor, protože mě vždy bavila technika, práce kolem strojů a vše praktické.
Nejraději vzpomínám na praxi, dílny a celkově atmosféru mezi spolužáky a učiteli.
Po škole jsem nějakou dobu sbíral zkušenosti v praxi a postupně jsem se dostal zpět ke škole a odbornému vzdělávání.
Upřímně tehdy vůbec ne 🙂 Spíš to přišlo postupně s praxí a možností nastoupit na SPŠ .
Možnost vrátit se do známého prostředí a zároveň být součástí oboru, který mám rád. Baví mě práce se žáky i možnost ukázat jim věci z praxe.
Ano, a je to pořád trochu zvláštní 
Člověk je dřív bral jako učitele a najednou s nimi řeší běžné pracovní věci jako kolega (nejvíc mě baví Polda Voharek a Jarka Lálinská ).
Ať se nebojí ptát, zkoušet nové věci a berou praxi jako příležitost si všechno osahat v reálu. Spousta věcí začne dávat smysl až časem, takže je fajn si z toho období vzít co nejvíc a užít si ho.