Já na svá studentská léta vzpomínám velmi kladně a po většinu času s úsměvem na rtech. Všichni ze třídy jsme byli "praštění" jiným způsobem a v naší třídě byla fajn dynamika. Byl jsem svého času žákem chemického oboru a rovněž pozitivně vzpomínám na nynější kolegy, ale tehdy na učitele.
Absolvoval jsem Aplikovanou chemii, protože mi na ZŠ chemie docela šla. Kromě toho jsem však nechtěl dojíždět daleko. Tím, že jsem byl tehdá z Hranic, jsem měl školu opravdu kousek. Ohlédnu-li se zpětně, nelituji. Obor v sobě nesl více než jen chemii. Zkušení učitelé mi předali hromadu věcí související s životem, což je pro mě s odstupem času o to důležitější, protože jsem se poté již chemii nevěnoval a šel jsem studovat učitelství INF/TECH.
Asi hlavně na kolektiv. Měli jsme skvělou partu a dodnes se se spolužáky setkáváme. To mi přijde hodně fajn a co jsem zjistil, není to tak úplně časté.
Do práce a na vysokou školu. Byl jsem již během střední školy hodně aktivní, kdy jsem kombinoval školu a odpolední doplňování zboží v supermarketu. Práci v obchodě jsem se ještě jeden rok věnoval na HPP a k tomu studoval učitelství informatiky a techniky na bakalářském studiu.
U mě se tento pohled často měnil. Rád učím, rád předávám vědomosti a vždy mě to táhlo ke staršímu publiku, ale zároveň jsem si uvědomoval, jak těžká role to je. Učitel je nejen ten, který dává známky, ale taky ten, který by měl jít příkladem (aspoň takto jsem to vždy vnímal). Tyto dva protipóly se ve mně bily.
Nedostatek informatiků. Když mi Štěpánka Březinová volala, že je vypsané výběrové řízení, ať se zkusím přihlásit, váhal jsem. Nakonec jsem se rozhodl, že to zkusím a šel jsem do toho. Pracoval jsem v marketingu a viděl jsem ve školství příležitost, jak si zlepšit prezentační dovednosti a ještě si zkusit, jak mi to půjde a řekl bych, že po prvním pololetí to docela šlo. Nejvíce si cením toho, že mi byli ostatní učitelé nápomocní. To se pak učí jedna radost, když má člověk podporu ze všech stran.
V prvních měsících zvláštní. Dneska už mi to skoro ani nepřijde, ale tehdy to byl opravdu nezvyk. Mělo to však hromadu benefitů, například jsem se nemusel učit tolik nových jmen. Věděl jsem, s čím za kým mohu jít a veskrze je tady ta zkušenost pozitivní.
Potlačit ego. Setkávám se poměrně často s tím, že mi žák řekne: Toto nebudu nikdy potřebovat a já vím, že se může mýlit. Měl jsem stejné představy o životě a v praxi jsem zjistil, že hromadu věcí ze školy používám, aniž bych si to uvědomoval. Ve škole trávíte většinu svého času, snažte se proto z toho "vytřískat", co nejvíce můžete. Tolik času, co máte na střední škole už nikdy jindy mít v práci nebudete. Tento čas je tak ideální věnovat tomu, co vás posune a můžete potom z toho čerpat v té džungli, která čeká za branami po maturitě či případně po absolvování VŠ.