„Střední průmyslová škola Hranice… škola, která již osmdesát let připravuje mladé lidi na jejich profesní dráhu. Od svého vzniku reaguje na potřeby praxe i společnosti a potvrzuje význam technického vzdělávání i v současné době. Její současná podoba je výsledkem postupného vývoje, během něhož docházelo ke spojování původně samostatných škol, oborů i vzdělávacích tradic. Uplatnění absolventů v zaměstnání i v dalším studiu je důkazem stabilní kvality poskytovaného vzdělání.
Počátky školy sahají do roku 1946, kdy byla v Hranicích založena Vyšší pilařsko-dřevařská škola jako pobočka Střední lesnické školy. Připravovala odborníky pro dřevozpracující průmysl, který měl v regionu dlouholetou tradici. Od roku 1948 sídlila v prostorách bývalé Hospodářské školy na Motošíně.
Další významný krok přišel na počátku 50. let. V roce 1951 byl otevřen obor Výroba cementu a vápna, tehdy ještě jako součást hranického gymnázia. V roce 1953 vznikla samostatná Průmyslová škola cementářská, která v následujících letech měnila svůj název i působiště.
Významným mezníkem bylo dokončení nového školního areálu ve Studentské ulici v roce 1961. Moderní komplex byl původně budován pro potřeby oboru stavebních hmot, postupně se však stal hlavním sídlem pro obě školy. Soustředění výuky do nového prostředí znamenalo výrazné zlepšení podmínek pro vzdělávání – oba obory získaly odpovídající učebny, odborné laboratoře i zázemí pro svůj další rozvoj.
V následujících letech se areál dále rozšiřoval a na přelomu 60. a 70. let sem byl přesunut také obor Aplikované chemie z Přerova, čímž se význam areálu pro další rozvoj technických oborů ještě více posílil.
Součástí historie školy je také učňovské školství v Hranicích. Jeho počátky sahají do roku 1940, kdy bylo při továrně Antonína Kunze zřízeno středisko pro přípravu odborných pracovníků. Od roku 1953 probíhala výuka v rámci Učiliště státních pracovních záloh, později pod názvem Odborné učiliště n. p. Sigma Hranice.
Ta se postupně soustředila do areálu v Teplické ulici (dnes Partyzánské), kde v následujících letech vzniklo rozsáhlé zázemí pro odborný výcvik. Po roce 1989 došlo k výrazným společenským změnám, které se promítly i do školství. Pokles zájmu o některé tradiční dělnické profese vedl k úpravám oborové nabídky.
Zásadní změna přišla v roce 2000, kdy došlo v rámci optimalizace školství v Olomouckém kraji ke sloučení Střední průmyslové školy a Středního odborného učiliště strojírenského Hranice. Škola následně vystupovala pod různými názvy, až se postupně ustálila pod dnešním označením Střední průmyslová škola Hranice.
V následujících letech došlo k plnému propojení obou částí školy. Teoretická výuka, která byla dříve rozdělena mezi Studentskou a tehdejší Teplickou ulici, byla od školního roku 2011/2012 soustředěna do areálu ve Studentské ulici a odborný výcvik především do areálu v ulici Partyzánské.
Aktuálně škola nabízí vzdělávání v 10 technických oborech, které navštěvuje téměř 500 žáků. O její chod se stará více než sedmdesát zaměstnanců a externích spolupracovníků. Střední průmyslová škola Hranice tak i po osmdesáti letech své existence zůstává významnou vzdělávací institucí Olomouckého regionu a místem, kde se připravují budoucí odborníci v technických oborech.